Zebra cuketa: popis odrůdy s fotografiemi, péče, skladování a recenze
Vášnivým milovníkům (nejen) cuket chci sdělit, jak se dostávám k velmi rané sklizni této mnohými milované zeleniny. Na začátek řeknu, že pro brzkou sklizeň si vždy vyberu „Zebru“ z vyhledávání a pěstuji ji prostřednictvím sazenic.
Kdy zasít – to si každý může určit na základě vlastních klimatických podmínek.
Ale tajemství je že cuketu pěstuji ve 250litrovém sudu, který stojí na mé zahradě u plotu. Dno sudu je vyříznuto – to je důležité! Sud naplním různými odpadky: spadané listí, rostlinné zbytky, pokud nějaké jsou, přidám shnilé piliny, rašelinu a navrch (asi 45–50 cm) úrodnou půdu s humusem. Sazenice sázím do sudu na samém konci dubna. Nahoru položím oblouky a pokryjem je netkaným materiálem a filmem nahoře. Postel je umístěna tak vysoko nad zemí, že pro ni nejsou děsivé ani mrazy do -3ºC. A přes den je sud tak rozpálený jarním sluncem, že cuketa roste mílovými kroky. Když mám příležitost a je teplo, otevřu ho na den.
Tvoří se poměrně hodně vaječníků. Škoda, že jsem sud nevyfotil v jeho plné výšce, nevěděl jsem, že bude užitečný. Na fotografii je ale vidět, že cuketa roste v sudu.
Pod krytem se objeví první cuketa. A pak folii odstraním, a když pomine hrozba zpětných mrazů, odstraním i oblouky netkaným materiálem.
Úplně první, mladé cukety jdou s ofinou. Grilujeme, pečeme v troubě, přidáváme do salátů, děláme rolády s různými náplněmi.
Zdá se, že mi řekla všechno o těch nejstarších. Ale při této příležitosti vám řeknu, co bude dál 🙂 Pak má chuť opadne a cuketu už pěstuji do větší velikosti.
Z velké cukety dělám VELMI chutný salát pro budoucí použití. Kdyby měl někdo zájem, napíšu recept. Tento druh cuketového salátu dělám každý rok – u nás má velkou úctu 🙂