Askosferóza včel: příčiny, příznaky, léčba, prevence

Starší larvy včel a trubců (stáří 7-8 dní) a kukly jsou postiženy askoferózou. Ztrácejí pružnost a mění se na vápenně bílé, tvrdé hrudky s šedavým odstínem, volně ležící v buňkách nebo přilepené ke stěnám.

Patogen dobře roste v podmínkách vysoké vlhkosti a pokrývá plástve a mrtvoly larev načechraným bílým povlakem. Bílý povlak tvořený houbou se skládá z tenkých nití (mycelium). Při tvorbě spor na myceliálních vláknech se tvoří plodnice – zaoblené útvary, pokryté skořápkou a obsahující velké množství spor. Původce askoferózy je stabilní ve vnějším prostředí. Spory mohou přetrvávat v životních podmínkách včelstva po dlouhou dobu, aniž by ztratily svou životaschopnost po dobu 15 let. Jsou odolné vůči výparům oxidu siřičitého a formaldehydu. 3% roztok bělidla zabíjí spory za 10 minut, 1% roztok peroxidu vodíku zabíjí spory za 30 minut.

Zdroj onemocnění jsou nemocné a mrtvé larvy, med a včelí chléb z nemocných včelstev. Ve včelíně je patogen šířen dospělými včelami. Při čištění buněk od uhynulých larev si kontaminují ústní ústrojí výtrusy, roznášejí je po hnízdě a při toulkách, krádežích včel, je přinášejí do jiných včelstev. Mezi faktory přenosu askoferózy mají významné místo infikovaná včelstva, plástové rámky, vybavení včel a samotný včelař, kdy při práci na včelnici nedodržuje hygienická pravidla (např. při přestavování rámků z postižená včelstva, včelař, aniž by si nejprve ošetřil ruce, začal kontrolovat zdravé rodiny). Ascoferóza se šíří mimo včelín během přepravy infikovaných matek a dávkových včelstev.

Nejčastěji onemocní slabá včelstva, včelstva chovaná v prodlouženém hnízdě, po delších mrazech, nedostatečném větrání, chlazení hnízda, umístění na vlhkých místech, ale i nekontrolovaném užívání antibiotik.

Při práci s nakaženými včelstvami se člověk nenakazí.

Známky nemoci. Ve střevech dospělých larev se spóry plísní začnou rychle množit a prorůstat do podhoubí, které proniká do tkání všech orgánů a vychází ven, pokrývá hlavový konec a následně celé tělo larvy bílým povlakem. Larvy umírají. V tištěném plodu podhoubí prorůstá buněčnými uzávěry. 6. den po utěsnění larvy zasychají a mění se v bílé pevné útvary podobné kouskům vápna, které lze z buněk snadno odstranit.

Nejčastěji se onemocnění na včelnici vyskytuje na jaře a v létě, kdy je snůška v hnízdech včelstev. Při této nemoci včelař při zkoumání plástů s plodem objeví buňky, které jsou pokryty bílou nebo šedou plísní. V uzavřených a otevřených buňkách se nacházejí mumifikované larvy s načechraným povlakem podhoubí, s plísňovým těsněním v podobě šedé čepičky na zadním konci. Takto vysušené larvy se z buněk snadno vyjímají a často se nacházejí na dně úlu, na letové desce a předletové ploše v podobě bílých nebo šedých podlouhlých hrudek.
Askoferóza se ve včelíně obvykle šíří omezeně, postihující slabé rodiny, a proto nevede k velkým ekonomickým ztrátám.

Diagnóza askoferózy je stanovena na základě charakteristických klinických příznaků onemocnění, výsledků mykologických studií postiženého potomstva ve veterinární laboratoři a s přihlédnutím k epizootické situaci v oblasti ohledně infekčních chorob včel.

Na výzkum posílá včelař do laboratoře kusy plástu o rozměrech 10 × 15 cm nebo 10-15 larev se známkami onemocnění.

Při stanovení diagnózy askoferózy je vyhláškou hejtmana kraje prohlášena včelnice za nevýhodnou pro toto onemocnění, jsou na ni uvalena omezení a opatření podle paragrafů. 3.8-3.11 „Pokyny k opatřením k prevenci a odstraňování chorob, otrav a hlavních škůdců včel“ ze dne 17. srpna 1998 č. 13-4-2/1362.

• včelstva se známkami vážného a středního poškození (od 10 do 50 nebo více postižených larev na plodiště, s přihlédnutím k nemocným larvám na dně úlu) jsou zničena nebo přenesena do nových plástů a základů, do čistých a suchých úlů;
• ze včelstev s mírným poškozením (do 10 nemocných larev), jakož i v nucených případech z rodin se středním poškozením, jsou rámky spolu se včelami přemístěny do čistých suchých úlů;
• plásty s nemocným plodem jsou roztaveny na vosk, mrtvé včely a podestýlka úlu jsou spáleny;
• v postižených včelstvech vytvářejí sterilní období, nahrazují staré matky zdravými neplodnými z prosperujících včelínů;
• při přesunu včel do nového hnízda jsou matky nahrazeny zdravými plody;
• slabé rodiny jsou sjednoceny, posíleny mladými včelami a zralým plodem (na výstupu) ze zdravých rodin, hnízda jsou redukována;
• Pro zlepšení ventilace jsou vchody zcela otevřeny;
• Včely jsou krmeny cukrovým sirupem a opatřeny kvalitní bílkovinnou potravou.

Po převozu včelstev do dezinfikovaných úlů se provádí léčba jedno z následujících léků: ascocin, ascostatin, dicobin, dicobin-B, nystatin, griseofulvin (při okolní teplotě ne nižší než 14 stupňů).

Askotsin K dispozici v ampulích 1-2 ml ve formě 25% emulzního koncentrátu. Před zahájením léčby připravte zásobní roztok rozpuštěním obsahu jedné ampule ve 30 ml teplé vařené vody. Tento matečný roztok se přidá do 5 litrů cukrového sirupu (1:1 pro léčebné krmení) a 3,5-4 litrů cukrového sirupu (1:5 pro zavlažování plástů) a důkladně se promíchá. Medicinální cukrový sirup se podává v množství 60-70 ml (g) na včelí skrýš. Při zavlažování otevřeného plodu a plástů z přístroje typu „Rosinka“ by měla být spotřeba tekutého cukrového sirupu (voštiny) 15 ml na každý plástový rámeček. Léčebné hnojení (závlahu) provádíme 2-3x s odstupem 3-5 dnů.

Při práci s ascocinem musí včelař používat osobní ochranné prostředky: speciální oděv, gumové rukavice, ochranné brýle, respirátory, dodržovat pravidla osobní hygieny a je přísně zakázáno používat otevřený oheň. Med lze odčerpat 15 dní po posledním ošetření včelstev.

Dikobin a Dikobin-B K dispozici v 1-2 ml ampulích ze světlého nebo tmavého skla. K léčebným účelům se drogy používají na jaře a na podzim. 15-20 minut před začátkem ošetření se připraví pracovní roztok, pro který se 500 ml koncentrátu nalijí do 2 ml vychlazené převařené vody a dobře se promíchá. Pracovní roztok se nastříká na plástové rámky se včelami, na rámek se spotřebuje 2-4 ml roztoku. Zároveň jsou ošetřeny i stěny úlu. Ošetření nemocných rodin se provádí 2-3krát, s intervalem mezi ošetřeními 7 dní. Při zpracování dodržujte pravidla osobní hygieny.

Nystatin – antibiotikum používané k přípravě léčivé potravy pro včely. Při přípravě hnojiva se v 500 litru cukrového sirupu rozpustí 000 1 jednotek antibiotika. Včelstva jsou krmena třikrát, 100-150 ml na včelstvo, s intervalem 5 dnů. V létě se plásty se včelami zavlažují jemným rozpouštědlem 20% teplým cukrovým sirupem s nystatinem (500 000 IU nystatinu na 1 litr sirupu) třikrát s intervalem 3 dnů; Na každých sto snímků se spotřebuje 20 ml léčivého sirupu.

Úly a vybavení se dezinfikují v souladu s článkem 4.4 „Pokyny k dezinfekci“.

Vosk získaný ze včelstev nefunkčního včelína se používá pro technické účely.

Med a pyl získaný ze včelstev na včelnicích nezasažených askoferózou se nesmí používat ke krmení včel.

Prevence.

• na včelnicích je nutné udržovat silná včelstva, která jsou dobře izolovaná v chladném deštivém počasí;
• včelař musí zajistit, aby velikost hnízda odpovídala síle včelstva;
• V předjaří je nutné zvýšit ventilaci v úlech a urychleně vyměnit vlhké polštářky.

Výnosem hejtmana kraje je včelín po odstranění nákazy a splnění podmínek doložek prohlášen za bezpečný. 3.12-3.13 „Pokyny k opatřením k prevenci a odstraňování chorob, otrav a hlavních škůdců včel“ ze dne 17. č. 1998-13-4/2.